Muzeum

Projekt Utajený hrdina

Muzeum na Demarkační linii v Rokycanech se pro připomenutí legendárního tankového velitele Josefa Buršíka rozhodlo postavit jeho velitelský tank T-34/76 „Žižka“, který se úspěšně účastnil mnoha bojových akcí mj. i bojů o Kyjev. Neméně úspěšná byla i jeho následující bojová cesta, na které byl postupně povyšován do dalších důstojnických hodností. Po bojích na Ukrajině a zformování 1. čs. samostatného tankového pluku se stal velitelem jeho druhého tankového praporu, se kterým se zúčastnil Karpatsko – dukelské operace, osvobozování východního Slovenska, Ostravsko – opavské operace, aby svou bojovou pouť ověnčen množstvím vyznamenání zakončil v Praze.

Vlastní výstavba repliky tanku byla rozdělena do několika částí. Předně bylo rozhodnuto o tom, že tanková věž typu T34/76 bude postavena zcela nová. Pro podvozek byl využit originál z ruské válečné výroby standardu T-34/85, který byl posléze upraven na standard T-34/76. Pro výstavbu repliky věže byla vybrána firma JERRY JAR, s.r.o. z obce Litohlavy u Rokycan. Samotné stavbě předcházelo zpracování příslušné výkresové dokumentace v lednu letošního roku.

Zdařilá replika tanku T-34/76 postavená dílem v obci Litohlavy a zkompletovaná v Muzeu na demarkační linii v Rokycanech se tak stává dalším přírůstkem do ne právě příliš početné rodiny tanků uvedeného typu v České republice.

V současné době je tank k vidění na statické ukázce Muzea na demarkační linii v Rokycanech, www.vojenskemuzeumrokycany.cz. Otevřeno od 1.7. do 31.8.2025 denně od 9,00hod. do 17,00hod.

V muzeu v Rokycanech se tak lze setkat s kompletní kolekcí tanků řady T-34, které používali naši vojáci v době 2. světové války. Lákadlem k návštěvě muzea je i další tanková technika jako velice vydařené repliky německých tanků z doby 2. SV Tiger, Panther a Hetzer, dalších více než 190 ks pásové a kolové techniky,  interaktivní multimediální vnitřní expozice, naučná stezka čs. opevnění a „Železné opony“.

Projekt Utajený hrdina podpořil jako hlavní sponzor Plzeňský kraj, dále rodná obec generála Buršíka Postřekov a firma C+V instalatérské práce s.r.o.  sídlící v Plzni na Slovanech.

Poručíci Sochor, Buršík a Tesařík vyznamenaní za bojové zásluhy o osvobození města Kyjeva Zlatou hvězdou Hrdiny SSSR. Po útěku na západ byl z této fotografie stejně jako z historie Buršík komunisty vystřižen a vymazán. Známé jsou taktéž jeho negativní postoje vůči sovětské okupaci Československa v roce 1968. Na protest proti tomuto aktu vrátil na sovětské ambasádě v Londýně svá válečná sovětská vyznamenání. Zdroj fotografie: Ministerstvo obrany ČR.

Poručík Buršík se narodil v roce 1911 v Postřekově na Domažlicku. V roce 1939 ilegálně přešel hranice do Polska a následně do Sovětského Svazu, kde byl internován v Suzdalu. V únoru roku 1942 nastoupil v hodnosti rotmistra k nově se rodící čs. vojenské jednotce v Buzuluku jako velitel čety. Bojovým křestem prošel u Sokolova. Následně byl odeslán jako vhodný velitelský typ k tankovému výcviku do Tambova. Rozvážnost, klid, vyrovnanost, vojenská zdatnost, náročnost, to jsou základní charakteristiky velitele Buršíka. Jeden z našich nejlepších velitelů v zahraniční za doby 2. světové války. Generál Buršík prošel celou bojovou cestou od Sokolova až do Prahy. Hrdinů tohoto typu nemá náš národ nazbyt. Válku skončil s podlomeným zdravím a závistí těch, kteří válku prožili v týlu. Následovalo věznění komunisty a útěk do zahraničí do Bavorska a posléze do Anglie, kde také zemřel. Nepřízeň osudu a závist okolí ho provázela i po roce 1989, byť byl plně rehabilitován a byla mu udělena vojenská hodnost generálmajora. Do jeho smrti v roce 2002 mu nebyl i přes všemožné sliby navrácen jeho majetek v rodné obci.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Poctu projektu udělil i prezident republiky.

Podle vzpomínek plukovníka v. v. Ing. Vasila Jovbaka volně zpracoval Ing. Milan Jenčík, Plzeň, tlf.: 724 333 749, milan.jencik@plzensky-kraj.cz

 

Projekt podpořili

Galerie

  • Ukázka z výkresové dokumentace. S laskavostí firmy JERRY JAR fotografoval autor článku.

  • Momentky z výstavby tankové věže v měsících únoru a březnu roku 2025. Použitý materiál představují plechy, stěny o tloušťce 5 mm, horní část věže 10 mm, dolní část 15 mm. Jedná se o dvouplášť vyplněný betonem o váze cca 3 tuny. Fota: Autor.

  • Připravený tankový podvozek ve stavu k 26. dubnu 2025. Podle lidí z muzea by se mělo jednat o původní válečnou výrobu ze SSSR. Pravdivost tvrzení by mohly potvrdit kontrolní značky z výroby, které se stále ještě mohou skrývat pod barvou. Foto: Autor.

  • Převoz nově vyrobené věže z Litohlav do muzea v Rokycanech dne 12. dubna 2025. Foto: Autor.

  • Příprava na kompletaci tanku téhož dne. Foto: Autor.

  • Příprava otoče tankové věže včetně instalace kuličkového lože. Foto: Autor.

  • Momentka z osazování věže na podvozkovou část. Vpravo je zachycen pan inženýr Kučera. Foto: Autor.

  • Podle znalce pana Bunce se jedná o vydařené dílo, časová náročnost výstavby činila okolo 500 hodin. Foto: Autor.

  • Detailní pohled na stáčený dělostřelecký kanon. Na úpravě hlavně závěru se podílel pan Kalaš. Foto: Autor.

  • Podvozková část před úpravou na standard T-34/76. Plánované úpravy, ořezy, umístění klaksonu pro výsadek, světel či oblých blatníků apod. jsou zvýrazněny zeleným sprejem. Foto: Autor.

  • Jaká bude konečná podoba legendárního tanku? Na tuto otázku dá definitivní odpověď až 8. květen 2025, kdy bude v muzeu poprvé představen širší veřejnosti. Foto: Autor.

  • Tank T-34/76 s historickým názvem „Žižka“ zachycený při defilé před 50000 diváky na letošním ročníku Bahen dne 21. června 2025. Tank se posléze účastnil i bojové ukázky zaměřené na období května roku 1945 včetně ukázky jízdních vlastností.